• Cosmic Gate – Start To Feel

    Na nové album legendární tech a hard trance dvojky z Německa – Cosmic Gate aka DJ’s Claus Terhoevena (také známý jako Nic Chagall) a Stefan Bossemsa (DJ Bossi) se čekalo tři roky. Autoři nesmrtelných The Drums, Exploration of Space nebo Somewhere over the Rainbow již na předchozím albu Wake Your Mind se pomalu potvrzovali trend nastupujícího vlivu komerční scény trancu do své tvorby. To se bohužel na Start To Feel potvrdilo v plné míře. Již pilotní singl So Get Up dával najevo styl, kterým se tato deska ponese. A navíc je třeba říci, že v Armada Music se tomuto nebrání, a tak tu máme další klon – hybrid alba, které stojí na pomezí trancu a housu a bigroomu a tak nějak šlape, kam zrovna se hlavním protagonistům zachce, a kde se cítí zrovna nejjistěji. Na desce tak najdeme občas světlá místa, ale krom toho je tam spousta nudy, a dokonce i vyloženě odporných tracků.

    Album by se dalo charakterizovat poměrně snadno – jako pejsek a kočička vezmeme to, co je zrovna oblíbené – vrzavý bigroom, nějaké melodické vokálovky, které místy působí trochu kýčovitě, k tomu přidáme nějakou tu kolaboraci se současnou Armada hvězdou, a máme tady album. Úvodní skladba Happyness je vcelku originální. V tomto tracku se skloubí to, co je v této dvojce nejcosmicovatější, s tím, co zrovna ve světě EDM letí. Úvodní skladba pohybující se někde na pomezi housu, trancu a bigroomu je tedy ještě výhrou. Bude hůř. Falling Back, který výtečně ztvárnil Eric Lumiére, je taky ještě ucházející a dávající vzpomenout na to, co Cosmici kdysi uměli nejlépe. Parádní vrzavý trancík s jednoduchou, zapamatovatelnou melodií byl předurčen k tomu, aby se stal “radio friendly songem”. Fair Game je track, který ukazuje na stále více moderní trend kolaborací. Tentokrát s kolaborací se současnou Armada hvězdou – Orjanem Nilsenem. Upřímně – track to neni vyloženě hrozný, ale dle mého názoru nejprůměrovatější z průměru. Takový dokážu slyšet dnes a denně v rádiu a přitom mě neosloví tak, jak bych chtěl.

    Proggy house zvuk se ozve v další vokálovce Alone, kterou podala Kristina Antuna. V “Inpetto” zvuku dostaneme zase jednu zpívánku, kterou si troufám zařadit mezi další vyřvávačky, hlavně v jednoduchém popěvku a jednoduché melodii s vrzavým dropem, který strhne každého. Mě ale úplně ne. No One Can Touch You Now je hodně sýrovitá skladba, kterou zpívá děsně zvláštně jakýsi Mike Schmid. Nějakým záhadným způsobem se mi ale vryla celkem hluboko pod kůži, a to se přitom nejedná o kdovíjaké umění. Jednoduše se opakující hudební motiv je svým způsobem temný a zvláštně návykový. Telefunken, který ztvránila další Armada hvězda – Jerome Isma- Ae je jedním slovem – blitka. K tomu se nedá nic říct, je to hrůzná parodie na bigroom. Run Away, kterou opět bezvadně podal Eric Lumiére je tak nějak tajemný, ale příliš hodně zavrzaný. Tohle mě taky neba.

    K tomu, aby k Vám přišly zimomriavky, stačí jedna věc – Emma Hewitt. Ano, všechny hejty zapomenuty. Emma sice v současné době už moc netvoří nové věci, ale tohle si nemohla odpustit. Kamarádům z Německa, kteří ji pro trancovou scénu vlastně objevili, vyfikla naprosto bezkonkureční chillout ploužák Going Home, který je jasně nejlepší skladbou na desce. A opět potvrdila, že je sice už sesazenou, ale královnou trancu. Love You 4Ever! Mě zaujala i další skladba Sparks After Sunset, kterou podala Sarah Lynn. Hlasově sice na Emmu nemá, ale jednoduchá melodie, a jednoduchý motiv mě dokáže fascinovat i po desátém poslechu. Yai – není výkřik, ale název další zhůvěřilosti, která kombinuje podivné zvuky s něčím, co vzdáleně připomíná hudbu. Odpudivé. Odpudivost přichází i v dalším tracku, který je nejhorší skladbou Cosmic Gate v jejich hudební historii – zvratka, která neměla nikdy spatřit světlo světa. So Get Up je totiž natolik hnusáckou skladbou, kterou nedokážu vystát ani omylem. Jaren Cerf je hudební vokálovou hvězdou první kategorie a tak jí Cosmic Gate nemohli zapomenout do svého alba. Složila i interpretovala poměrně jednoduchý track Try. Nic světoborného, ale nic hrozného. Takový průměr. Stejnojmennou skladbou, podle které je album pojmenováno, pojali Cary Brothers. Ti Carry Brothers, kteří dneska už zpívají kde jakému “trance” producentovi. Opět nic, co by mě šokovalo. A ani další skladba Shine Forever zpívaná Jannikou a spoluztvárněna Alexandrem Popovem mě nijak šíleně nedokáže vyklepat. V tracku totiž slyšíte více z tvorby Popova než samotných Cosmic Gate. Instrumentálku Crushed známe už docela dlouho, není špatná – dává odkaz k albu Wake Your Mind, takže v celku ucházející nadprůměr. Tormenta je typická Coldharbourovina, jeden z mála světlých okamžiků, kdy jasně víme, co dostaneme. Já teda tvorbu tohoto studeného přístavu nemusím, ale nemůžu nijak hejtovat, že je to hnus. Protože je jasné, co dostanu. No a konečně končíme – Jonathanem Mendelsohnem a vyjuchanou All My Life. Uf, tak to by snad už stačilo…

    Upřímně jsem se musel častokrát sebezapřít, abych si desku vůbec doposlechl. Bohužel Cosmic Gate hodně odbočili stranou, nejspíše ucítili vůni peněz, a tak se rozhodli, že začnou tvořit pro masy. Takové ty masy, pro které je současná tvorba prostě mazec, ale za pár týdnů si už na “tu skvělou písničku” nevzpomenou. Já jsem trochu smutný z toho, že tihle autoři se tak odchýlili, ale bohužel s tím už nic neuděláme, takže se můžeme my staří jen hřát tím, že kdysi vydali Exploration of Space nebo The Drums. Start To Feel je těžce komerční album, které je hodně vrzavé, trochu zpívavé, ale celkově nudné a tak nějak šedivé. Není vyloženě hnusné, ale po pár posleších rychle zapadne do hudebního sklepa.

    Tracklist:
    1: Happyness 8/10
    2: Falling Back (with Eric Lumiere) 7/10
    3: Fair Game (with Ørjan Nilsen) 6/10
    4: Alone (with Kristina Antuna) 5/10
    5: No One Can Touch You Now (with Mike Schmid) 8/10
    6: Telefunken (with Jerome Isma-Ae) 2/10
    7: Run Away (with Eric Lumiere) 5/10
    8: Going Home (with Emma Hewitt) 9,5/10 HIT ALBA
    9: Sparks After The Sunset (with Sarah Lynn) 8,5/10
    10: Yai 2/10
    11: So Get Up 0/10 SHIT ALBA
    12: Try (with Jaren) 6/10
    13: Start To Feel (with Cary Brothers) 5/10
    14: Shine Forever (with Alexander Popov & Jannika) 5/10
    15: Crushed 8/10
    16: Tormenta (with KhoMha) 6/10
    17: Bonus – All My Life (with Jonathan Mendelsohn) 6/10

    Napsat komentář

    Informace

    11. 07. 2014, 18:44

    5/10


  • Nejnovější příspěvky

  •