• Dash Berlin – #musicislife

    Dash Berlin, aka projekt DJ Jeffrey Sutoriuse, se na taneční scéně pohybuje už nějaký ten pátek. Prvotní náznaky založení nového projektu se datují do roku 2006, kdy Sutorius spolu s jeho nejbližšími přáteli Eelke Kalbergem a Sebastiaanem Molijnem (mimojiné tihle dva stojí za legendárními vokal trance projekty jako Alice Deejay, Can Deejay nebo neméně legendárnější dance popovou kapelou Vengaboys) zakládají nový projekt Dash Berlin. Už od počátku je jasné, že hlavní specializací bude spíše komerčnější tvorba, protože se orientují na vokální produkci. Průkopníkem do světa trancu se v roce 2007 stává singl Till the Sky Falls Down, kterého si okamžitě všímá Armin Van Buuren a nástřel na začátek pozdějšího obrovského úspěchu je tu. Kolem roku 2009 zakládá Dash Berlin svoje nové vydavatelství Aropa, které se ihned stává jedním z nejaktivnějších sublabelů mocné Armada Music. Prvním singlem nového labelu je “Man On The Run” od Cerfa, Mitisky a Jaren, ke kterému Dash Berlin tvoří dnes už legendární remix, který se toho roku stává jedním z nejhranějších trance tracků.

    Till The Sky Down

    Man On The Run

    Téhož roku vydává Dash Berlin dnes už legendární Waiting s Emmou Hewitt, které se stává taneční hymnou nejen tohoto roku, ale v podstatě tento singl nastartoval kariéru Emmy ke hvězdným výšinám. Přichází první ocenění v podobě Best Energy Track, následuje vlastní první produkční album The New Daylight, kde se Dash Berlin stylizuje na titulní obálce jako nějaký sektář :-). Máme tu další singly, další ocenění, včetně toho za Best European DJ a v loňském roce končí v anketě DJ Mag Top 100 Award na osmém místě. Jeho singl Better Half Of Me vyhrává kategorii Best Trance Track. Na počátku roku oznamuje Dash Berlin nové autorské album s launchem někdy během jara. Datum vydání se konkrétněji během první části letošního roku stává zřetelnější na konec dubna. V pátek 27.4. album, pojmenované podle twitterovského zápisu #musicislife, vychází. Na albu se nachází celkem 14 tracků a poslouchat můžete něco přes hodinu.

    Album otevírá trance hymna loňského roku Better Half Of Me se zpěvákem Jonathanem Mendelsohnem, ke kterému byl natočen honosný a nákladný videoklip plný zbraní, střílení a také jedné lásky. Na konci klipu přichází z nebe Dash Berlin a oznamuje, že klip bude “to be continued”. Jako klasická party vyřvávačka se mi tento singl líbí. Bohužel k němu nemám už nic nového co dodat. Singl prošel Nejhudbou několikrát, měli jste možnost ho vidět i v Příručkách a v dnešní době už je dost ohraný, i když v oblíbených party Dashupech se stále dokáže objevit nějaká nová hudební poloha. Stejný problém má i druhý track alba – Disarm Yourself, což je takové písňové pokračování kultovního tracku Waiting, který také nazpívala Emma Hewitt. Ostatně Dash je s Emmou velký kamarád a fanoušci Emmy se vždy netrpělivě těší na další jejich společnou produkci. Nicméně singl je známý už od loňského ledna, několikrát prošel i remixy zkušených odborníků – například Filo & Peri, ale nikdy se úspěchů původní verze už nepřiblížil. Singl jako takový je ovšem na parties stále velmi oblíbený a popravdě roztomilý vokál Emmičky není ten z nejšpatnějších.
    Album naštěstí nabízí i pár nových věcí – například track Silence In Your Heart, který Dash Berlin natočil spolu se zpěvákem Chrisem Madinem. Mimochodem tenhle pán pochází z Anglie a na svém kontě má už pár celkem úspěšných popových tracků. Navíc mě velmi vokálově zaujal. Jeho hlas je totiž velmi zajímavě zabarven a celý progresivně laděný singl odpracuje především on.
    Dalším velmi úspěšným trackem loňského roku byl Apollo Road – track č. 4, který Dash stvořil se svým velkým kamarádem – legendárním André Tannebergerem, známějším spíše pod svojí přezdívkou ATB. Tahle party nabušená energická jízda vyhrála v naší výběrové Příručce Trancera Best Of za rok 2011. První – tu známější část alba můžeme opustit a vrhnout se spíše na tu, která nabízí novější fláky.

    Tu otevírá nový singl Go It Alone, kterou nazpívala Sarah Howells. Tahle, dnes už se nestydím říci legenda, totiž zpívá stále velice pěkně, ale bohužel singl jako takový mě nějak moc nebaví. Beaty jsou víceméně klasické, Dash Berlin styl tu poznáte ihned, ale hitovosti svých starších brášků nedosahuje. Tento singl se mimojiné také stává launch singlem celého alba.
    Nastává čas na trošku depresivnější a temnější jízdu. Tu nabízí výtečný track Like Spinning Plates a v trošku nezvyklé poloze tu zpívá Emma Hewitt. Lehce trousově laděný beat (ale opravdu jen lehce), jakoby Dash kopíroval Evolution od Paula Van Dyka. K tomu melancholicky, možná až přímo strašidelně zpívá Emma. Postupem se přidává i proggy – house melodie a otevře se v neuvěřitelně silný klavírní breakdown. V tuto chvíli Vám nejspíš poleze mráz po zádech. Celé vyzření tracku se však možná lehce zkazí v druhé části – ihned po zčásti odzpívaném a fakt creepy breakdownu se to zlomí a nastane progresivní elektro peklo, které Dash často používá ve svých Dash Berlin 4 AM remixech. Pravdou však zůstává, že na party tohle musí být mocné. Každopádně i tak pro mě asi vrchol alba.
    Přichází další, celkem úderný a svižný track When You Were Around, na kterou si Dash pozval uznávanou Kate Walsh. Tahle Britka, která dělá do folku, ale občas si odskočí nazpívat něco pro nějakého trance producenta, tady předvádí celkem zajímavé pěvecké etudy doplněné vcelku zábavnou melodií a zajímavým retro nádechem celého tracku, ze kterého ale přesto našeho majstra stejně poznáte.

    Fool For Life je opět track nazpívaný Chrisem Madinem. Celý song se nese v poměrně výrazném progresivním ražení, které zezačátku může připomínat Shoguna nebo podobné specialisty. Chris ale, jak už jsem říkal výše, má vážně moc zajímavý a výborný hlas, který dokáže utáhnout celý breakdown a přitom se nehraje jenom v nižších tóninách. Chápu že studiová postprodukční kouzla umí dělat divy, ale tohle je vážně velmi žhavý kandidát na to, aby se stal konkurentem Christiana Burnse. Ať se tu Dash snaží sebevíc, hlavní prim tady skutečně hraje Madin a to bez debat. Další z obrovsky milých překvapení, kterých se tu na albu urodilo opravdu požehnaně. Velmi silná energie proudící z tohoto songu na vás zaručeně dýchne.
    Co na vás nedýchne je ale Callisto aneb spolupráce s protekčním chlápkem a zplozencem Armady – Shogunem. Tohoto pána moc nemusím, v poslední době sice udělal luxusní remix Miss You Paradise od Emmy Hewitt, který nám Armin představil v ASOTu, ale to je tak skoro všechno. Callisto je rutinní záležitost, není to vyloženě extra propadák, ale že bych se bavil, to také nevypadá. Vypadá to ovšem jako objednávka samotné Armady. Hele Dashi, my tě budem propagovat všude, ale měj tam něco s naším miláčkem Shogunem. Co mě na songu baví je akorát snad milý melodický breakdown, ale jinak je Callisto vcelku průměrná nuda.

    World Falls Apart je dějovým pokračováním singlu Better Half Of Me opět zpívaný Jonathanem Mendelsohnem. Objevil se v únoru, ale osobně si myslím, že úspěchů svého staršího brášky nedosáhnul. Jonathan se sice snaží, hlásek má skoro až medový, ale opravdu jsem tuhle umělou maškarádu Dashovi asi nesežral.
    Surrender je nejspíš takový obrovský pokus o retro návrat do retro dob. Zpívaný zpěvačkou Shanokee – alias irskou zpěvačkou Penny McCleery, kterou můžete asi nejvíce znát od Rank 1 a singlu Such a Life z roku 2001. Dojem ze Surrenderu mám ale opravdu dobrý. Celé ražení tracku se nese v jakémsi duchu 4 Strings a podobných komerčních vokál projektů z Nizozemska, kterých se po roce 2000 vyrojilo jako hub po dešti. A že tyhle projekty typu Sylver, Ian Van Dahl a další, dělaly velké hity. Pro řadu fanoušků je tohle asi nejlepší song alba, já ho řadím mezi ty rozhodně lepší.
    Pozor – neupadněte ovšem při tracku Aviation. BPM poposkočí asi tak o deset a na vás dýchne totálně masakrálně energický uplift. Když jsem album poslouchal prvně, měl jsem co dělat, abych se nezakuckal. Tohle a Dash Berlin? No nakonec je vysvětlení celkem snadné. Do featuringu se totiž vecpal mladý producent z Rumunska, který si říká Hoyaa, občanským jménem Zsolt Gasparik. Hoyaa je chráněnec Aropy. Pod tímto vydavatelstvím mu vyšla celá řada singlů a v poslední době prezentuje i svůj nový projekt Lunar System. Na Aropě mu vyšel také asi jeho nejznámější singl Rising Star.
    Závěr alba obstarává oblíbený bonus – Dashup – neboli míchanice dvou singlů dohromady. Právě tady Dash ale velice pěkně spojil luxusní kousky – Man On The Run od Cerfa, Mitisky a Jaren se Skyfire od Shoguna. Hlavní vokální tíha je na Jaren a melodii a beat obstarává Skyfire. A celé to šlape opravdu mocně.

    Album #musicislife je velmi, ale podotýkám opravdu velmi příjemným překvapením. Co byste také čekali od alba, které má tak trochu nezajímavý a spíše klišé název, že “Hudba je život”. Mě to trochu dokonce evokovalo Lunetiky a jejich Ať je hudba tvůj léék. No zkrátka jsem byl spíše pesimista a jaké překvápko se z toho vyklubalo. Hodnocení alba zbytečně sráží přítomnost nadprůměrného množství starších věcí, který Dash Berlin nahrál hlavně v loňském roce, které působí jako výplň. Z těch nových kousků bych vybral hlavně Like Spinning Plates s rutinérkou Emmou Hewitt a velké vokálové překvápko – Chrise Madina a oba jeho na albu přítomné songy. Co naopak mi připadá jako zbytečnost je objednávkový Callisto. Dash Berlin předvedl na albu zpívánkový styl. Kromě dvou instrumentálních věcí od alba čekejte hlavně vokálky. Ostatně ty jsou už léta Dashovou doménou a pokud mám chuť na nějaký radiový smash hit, tak si zaručeně půjdu pustit právě DB. A pak tweetnu #musicislife, protože tahle placka vás fakt dostane do životní pohody. No a já si jdu dát zase Disarm Yourself, páč to se jen tak neomrzí 😉

    Tracklist:
    Dash Berlin feat. Jonathan Mendelsohn – Better Half Of Me (06:51) 7,5/10
    Dash Berlin feat. Emma Hewitt – Disarm Yourself (06:30) 8/10
    Dash Berlin feat. Chris Madin – Silence In Your Heart (03:18) 8/10
    Dash Berlin with ATB – Apollo Road (Dash Berlin with ATB) (06:55) 8/10
    Dash Berlin feat. Sarah Howells – Go It Alone (04:40) 6/10
    Dash Berlin feat. Emma Hewitt – Like Spinning Plates (06:33) 9/10
    Dash Berlin feat. Kate Walsh – When You Were Around (05:24) 7/10
    Dash Berlin feat. Chris Madin – Fool For Life (06:40) 8,5/10
    Dash Berlin with Shogun – Callisto (04:50) 5/10
    Dash Berlin feat. Jonathan Mendelsohn – World Falls Apart (05:25) 6/10
    Dash Berlin feat. Shanokee – Surrender (04:36) 8/10
    Dash Berlin feat. Hoyaa – Aviation (05:06) 8/10
    Dash Berlin with Cerf, Mitiska & Jaren vs Shogun – Man On The Skyfire (04:42) 8/10

    Hodnocení kolegy Rudolfa:

    1. Better Half Of Me (feat. Jonathan Mendelson) (7/10)
    Dobrý rozjezd, Jonathan má hezký hlas a po melodické stránce je to supr.
    2. Disarm Yourself (feat. Emma Hewitt) (6/10)

    Emmu Hewitt osobně moc nemusím, opět zachraňuje melodie.
    3. Silence In Your Heart (feat. Chris Maden) (5/10)

    Vokál hrůza, už zase to zachraňuje melodická linka, mno jde nám to od 7 k 5.
    4. Apollo Road (with ATB) (9,5/10)

    Super masakr a líbivý piánkový breakdown, bod nahoru za to, že je to instrumentálka.
    5. Go It Alone (feat. Sarah Howells) (6/10)

    Ach jo zase vokál, co dodat; nebýt těch melodií jsme na 2-3 bodech…
    6. Like Spinning Plates (feat. Emma Hewitt) (8,5/10)

    Úchvatný beat a bass, melodie patří k těm značně lepším; vokál vypouštím z hodnocení, protože ten beat mi udělal neskutečnou radost.
    7. When You Were Around (feat. Kate Walsch) (6/10)

    A je zase při starém…není co dodat.
    8. Fool For Life (feat. Chris Maden) (5/10)

    Mizerný vokál, stejně jako v Silence In Your Heart…
    9. Callisto (with Shogun) (8,5/10)

    Dobrý track, tato kombinace zní fajnově; bod nahoru za instrumentálnost…
    10. World Falls Apart (feat. Jonathan Mendelson) (7,5/10)

    O chlup lepší než Better Half Of Me, Jonathanův vokál mi vůbec nevadí, ba naopak.
    11. Surrender (feat. Shanokee) (4,5/10)

    Hrůza děs, za vokál jasná 0…nebo možná půl bod
    12. Avitation (with Hoyaa) (8/10)

    Masakr jak hrom…138 BPM to je ono; a žádný vokál = bod nahoru…
    13. Man On The Skyfire (with Cerf, Mitiska & Jaren, with Shogun) (Dashup) (6,5/10)

    Doporučil bych více Shoguna a méně Man On The Run… J

    Výsledné hodnocení tak dosáhlo hodnoty 6,5/10 (4,5/5 za hudbu; 2/5 za vokály). Album má téměř dokonalou melodickou stránku, bez vokálů bych ho dokázal poslouchat stále dokola… Pro ty, kdo se mnou souhlasí, doporučím Extended Club verzi tohoto alba, která je více instrumentální a přijde mi energičtější.

    Napsat komentář

    Informace

    29. 04. 2012, 20:54

    7/10


  • Nejnovější příspěvky

  •