• Eurovision Song Contest 2012 (2.díl)

    Máme tu druhý díl miniseriálu o soutěži Eurovision Contest 2012, který vzniká ve spolupráci našeho portálu Nejhudba.cz a nejpropracovanější a nejrozsáhlejší české stránce o Eurovizi http://www.eurocontest.cz. Druhá část zajímavostí je tady.

    minulém díle miniseriálu o mezinárodní hudební soutěži Eurovision Song Contest jsme vám představili část toho, co nás poslední květnový týden čeká z ázerbájdžánského Baku. V kavkazské Dubaji nyní vrcholí veškeré přípravy, kdy těžkou techniku vystřídali budoucí moderátoři, kteří začínají své vůbec první moderátorské zkoušky.

    A pro místo pořádání opustila těžká technika? Protože se Ázerbájdžán rozhodl pro výstavbu zbrusu nové multifunkční koncertní haly – Baku Crystal Hall, než náročně přestavovat vysloužilá sportoviště. Baku Crystal Hall tak byla vystavěna v rekordně rychlém termínu a během Eurovize nás podle ujištění pořadatelů čeká nejedno překvapení, které by mělo posunout tuto událost dále do budoucnosti, jako je například 3D vykreslování vizualizací.

    Eurovize je však stále zejména i o hudbě, proto se pojďme společně podívat na další soutěžící, kterých bude celkem 42 z celé Evropy a okolí. V minulém díle jsme vám představili první část soutěžících. Při přemýšlení, v jakém stylu nyní pokračovat, jsme se rozhodli pro nejzajímavější národní výběry či „kixy“ které nás pobavili, ale na kreditu dané země nemuseli moc přidat.

    V minulém díle jsme vám představili i nejsledovanějšího reprezentanta na Eurovizi v Česku, kterým se stal Max Jason Mai. Volba a účast tohoto reprezentanta občas připomínala i scénu z Troškovy komedie Slunce, Seno … „… že se vemete, že se nevemete, že se vemete…“. Ano přesně tak! Slovenský telerozhlas nejprve anoncoval na post reprezentanta Mira Šmajdu, ten sám o den později svou účast dementoval. Následně na to RTVS informovala, že o účasti Slovenska není rozhodnuto, poté se termín prezentace reprezentanta několikrát odložil, až počátkem března – o cca půl roku později byl oznámen na post reprezentanta Miro Šmajda, pod svou novou identitou Max Jason Mai.

    Mezi problémové a v Česku zmiňované výběry pak také patřilo národní kolo v Bělorusku, které vyhrála národní umělkyně Alena Lanskaya. Volba reprezentanta však byla rozdělena na hlasování veřejnosti a odborné poroty a u diváků tehdy zabodovala skupina Litesound! Člen skupiny v přímém přenosu neudržel své emoce po vyhlášení Aleny a rozbil láhev s nápojem o stůl. Jejím vyhlášením reprezentantem se však na toto téma rozvířila diskuse napříč celým Běloruskem, až sám Alexander Lukašenko, diktátorský prezident, nechal prověřit výsledky. Vítězem národního kola poté jmenoval skupinu Litesound se skladbou We Are The Heroes. Zaměstnance, který nechal zmanipulovat výsledky tak bude zřejmě čekat nějaký trest.

    Podobná situace jako na Slovensku však panovala i v Itálii, kde není národní kolo, nýbrž reprezentant je vyhlášen během festivalu v San Remu, a nemusí to být ani soutěžící tohoto festivalu – aby to nebylo náročné. Nicméně, Itálie na Eurovizi absentovala mezi lety 1998-2010, aby se při svém comebacku umístila na 2. místě. Proto se s účastí této země víceméně počítalo. Reprezentantkou byla vyhlášena zpěvačka Nina Zilli, která v San Remu soutěžil a s písní „Per Sempre“. Tato píseň však byla prezentována po jejím vyhlášení a tak se s ní počítalo jako s eurosongem. O pár dní později padlo prohlášení, že soutěžní počin nebyl vybrán a že se vybírá ze 3 skladeb s Niny alba. Přesto poté byla tato skladba oznámena jako soutěžní, aby poté byla vyměněna za skladbu „L’Amore é Femmina“. Ta však nebyla ve finálové úpravě a značné množství italských partů bylo nahrazeno anglickými.

    Svou soutěžní skladbu muselo měnit i San Marino, které je vně Itálie – zřejmě nějaká sousedská dohoda ;-). Během prezentačního pořadu, který moderovala ředitelka Sanmarinské televize, byla Evropa šokována volbou soutěžní skladby. Tu prezentuje Valentina Monetta a její skladba tehdy nesla název „Facebook Song, uh, oh, oh“. To se však nelíbilo organizátorovi soutěže a označilo skladbu za porušující základní pravidla o komerčních sděleních, kterým Facebook, jako komerční produkt je. Ve skladbě se název sociální sítě objevil více než 30x. Skladba tedy dostala změnu v názvu a vyměnění slova Facebook, za nic neříkající oh-oh-uh-oh-oh. Nyní tak bude San Marino bojovat se songem The Social Network Song (oh-oh-uh-oh-oh). Text „come to my house and click me on the mouse“ však pomineme.

    Změnu názvu si však vyžádala i gruzínská skladba „I’m Jocker“ od Anriho Jokhadzeho. Zde však ne z důvodu komerčního sdělení, ale ze sexuálního podtextu. Z anglického názvu tak jen ubylo písmenko C a ve finále se soutěží s písní „I’m Joker“. Pak že jen čeština je tak modulovatelná.

    Mračna se však stahovala i nad skladbou reprezentanta Černé Hory, Ramba Amadea. Jak již jeho umělecké jméno říká, nebude zřejmě vše košér. Rambo Amadeus je ve své zemi milován pro své kontroverzní politické písně a svou slávu získal již v 80.letech. Nyní se pokusí zaujmout na Eurovizi za zemi, která se vrací po předchozích neúspěších této malé, post-jugoslávské země. Otázkou je, zda to Rambo opravdu napraví. Skladbě „Euro neuro“ hrozilo totiž stažení kvůli politickému textu, v němž se údajně naráží na Euro a eurozónu, skladba však ustála a bude soutěžit jako vůbec první soutěžní počin letošní Eurovize.

    Mezi jednu z nejsledovanějších zemí se letos zařadilo i Řecko, a to zejména kvůli svým státním finančním potížím. Přestože je Eurovize pro tamní veřejnoprávní televizi velmi výdělečným projektem, investice do tohoto projektu jsou však také nemalé a Řecko nemá moc prostředků na rozdávání. Proto se nejprve spekulovalo, zda se země zúčastní tohoto největšího světového hudebního pořadu či nikoliv. Po potvrzení účasti ze strany ERT (Řecká televize) se poté hodně spekulovalo o podobě výběru, zda se sáhne k interní volbě či národnímu kolu. Toho se ujalo hudební vydavatelství Universal Music, které se z poloviny podílelo na veškerých nákladech. Proto všichni čtyři účastníci pocházeli ze stáje tohoto vydavatelství, jež patří mezi největší na světě. Aby však byly náklady ještě nižší, našel se další partner, kterým bylo obchodní centrum, jež nabídlo své prostory k pořádání národního kola. Hold z obchoďáku nevysílá každý! Vítězkou se stala žhavá favoritka Eleftheria Eleftheriou s písní „Aphrodisiac“ a jak řekli porotci Hvězdné poroty webu EuroContest.cz: „Pánové, afrodiziaka opravdu potřebovat nebudete“, anebo „Kalhotky Terezy Kerndlové z roku 2008 byly jen slabým odvarem“.

    Národní kola však nemívají problémy v negativním smyslu. Na národní kola ve spoustě zemí se i diváci těšili z celé Evropy. Většina národních výběrů byla totiž online vysílána prostřednictvím oficiálního webu soutěže – Eurovision.tv. Mezi nejočekávanější výběry se tak zařadilo i Nizozemsko, které od roku 2006 volilo reprezentanta interním způsobem a letos sáhlo po kombinované volbě, kdy o reprezentantovi rozhodli televizní diváci, odborná porota a diváci v sále. A aby se vybral ten nejlepší reprezentant, národní kolo v Nizozemsku – Nationaal Songfestival produkoval John de Mol. Jméno samo o sobě zřejmě nic neřekne, ale je to producent s velkým P, a jeho bývalá společnost stojí v pozadí úspěšných show, jako je například Big Brother, Faktor strachu, 1 proti 100, Ber nebo neber, Wipeout a spousta, spousta dalších. Reprezentantem v Nizozemsku se tak stala zpěvačka Joan Franka se songem „You and Me“, který pomalu a jistě vstupuje i do české kotliny.

    Přestože se Češi neúčastní Eurovision Song Contest 2012, rovnou ve třech zemích se mohli stát reprezentanty umělci s českými kořeny! Ve Švédsku v národním kole bojovala zpěvačka Lisa Miskovsky, jejíž otec je původem z Česka – reprezentantkou se však stala zpěvačka Loreen s hitem „Euphoria“, který byl představen v minulém vydání miniseriálu.

    Naopak v Rakouském národním výběru bojovala skupina !DelaDap, jejímiž členy jsou umělci z Česka, Rakouska a Slovenska. Tuto skupinu však potkala nepříjemnost, kdy jejich song „Crazy Swing“ byl z národního kola diskvalifikován z důvodu porušení pravidel (skladba byla prezentována před stanoveným termínem), ale nahrazena byla počinem „Don’t Turn Around“. Přesto se vítězi stalo rapperské duo Trackshittaz se songem „Woki mit deim Popo“. Ti se v superfinále utkali o titul reprezentanta se zpěvačkou Conchitou Wurst, jež si zakládá na plnovousu.

    Další české želízko v ohni se ukrývalo v Bulharsku, kde se do finále národního kola probojovala zpěvačka Simona Sivanio, která v současnosti působí v Bulharsku, ale je také Češka pocházející z Brna. V Bulharsku se však reprezentantem stala zpěvačka Sofi Marinova s písní „Love Unlimited“ v níž se poznáme dvě nejkrásnější slova – Miluji Tě – ve spoustě jazykových variacích. Její jmenování však vyvolalo řadu nevolí, zejména pak u nacionalistů kvůli jejímu romskému původu.

    O politických nespokojenostech s volbou reprezentanta se setkala i Ukrajina, kterou reprezentuje zpěvačka Gaitana. Ta soutěžní s písní „Be My Guest“ a pohoršení však vyvolává pouze u ultrapravicové politické strany, která haní její konžský původ. Ukrajinská veřejnoprávní televize a mnozí diváci se však postavili na stranu divačky a brání ji zuby nehty, jelikož se tato diva narodila na Ukrajině, žije na Ukrajině, mluví ukrajinsky a je hrdou Ukrajinkou i přesto, že její otec je z Konga!

    Více informaci o Eurovizi na http://www.eurocontest.cz

    Pro

    komentáře

    Napsat komentář

    Informace

    11. 05. 2012, 19:27


  • Nejnovější příspěvky

  •