• Future Sound Of Egypt v pražském SaSaZu 30.8.2013

    30.srpen 2013 byl dnem, kdy se zraky trancových příznivců z celého světa upřely na poslední event k jubilejnímu 300. výročí radioshow Future Sound Of Egypt, kterou pravidelně od roku 2006 připravuje egyptské duo Aly & Fila. Na tuto velkou akci do klubu SaSaZu vyrazili z našich řad serveru Nejhudba.cz celkem tři redaktoři, ve složení Tomáš & Lukáš & Lukáš. Pořádání párty pod hlavičkou vydavetelství Future Sound Of Egypt bylo už samo o sobě zárukou kvalitního trancového večera, proto jsme se nejen my těšili na povedený lineup s takovými jmény jako Arctic Moon, Sied van Riel, Fady & Mina, či Bryan Kearney.

    Prvním vystupujícím byl český zástupce Thomas Coastline, který je jedním z pravidelných djů vystupujících na eventech Trancefusion. My však dorazili okolo půl dvanácté, kdy dav přiváděl do varu první člen egyptské posádky – Mohamed Ragab. Vášní k hudbě propadl už v mládí, kdy začal skládat svou vlastní hudbu. Roku 2009 se však upsal labelu FSOE a jeho kariéra začla od té doby prudce stoupat. Tento sympaťák sypal do placu tracky, kterými se držel u hranice 140 BPM, což nás mile překvapilo. Na pódiu se tyčil velký bílý model pyramidy, v němž byl umístěn djský pult. Na pyramidu se promítalo logo třístého vydání FSOE a také i několik egyptských fotografií a motivů. Na obou stranách od dje se střídala řada tanečníků i tanečnic s tématickými kostýmy. Také na velké plátno umístěném na zdi za djem se promítaly tématické egyptské motivy spolu s dalšími různými symboly a obrazci. Mohamed Ragab svůj set zakončil vlastním remixem k traku od FKN a Jahaly – Take Me Away.

    Odbila půlnoc a na pódiu se objevil Sied van Riel. Tenhle pán je v současnosti spojován zejména s trousovou produkcí, kterou hraje i ve svých setech, proto i mě jeho přítomnost v lineupu překvapila. Před akcí však ale na svém Facebooku přislíbil fanouškům, že bude hrát čistý trance bez úhybů k jiným žánrům. Jeho tvorba je velmi bohatá a sahá až do roku 2006, kdy vydal svůj debutový singl “Fearless”. Za zmínku stojí kupříkladu jedna z jeho posledních hitovek “Past Present Future”, který vyšel i na výberu Armada Trance, Vol.17. Svůj slib však splnil, zahrál například poněkud vrzavější singl od Bodgan Vix – “Stella Maris”, vlastní věc “MME” a jako poslední track svého setu zahrál “Crossroads” ruského producenta Damiana Wasse, který byl slyšet i v jedné epizodě A State Of Trance Armina van Buurena. Sied van Riel zkrátka předvedl, že dokáže zahrát i set bez většího přídavku housu, či jiných žánrů, které promlouvají do aktuální taneční hudby. Jeho set se alespoň mě líbil.

    Na řadu přišel Fadi Wassef Naguib, známý jako Fila z trancového dua Aly & Fila. Hned v úvodu po líbivé projekci na plátně umístěném na stěně klubu za djskou pyramidou spustil nový track jordánského uplitového krále Ahmeda Romela v kolaboraci s Tonnym Nessem – “Alva”. Intromixový breakdown nahradilo poctivých 140 BPM a opravdová párty mohla začít. Vzduchem létaly červené balonky ve tvaru srdce, z repro soustavy po chvíli zazněl i skvělý hlas zpěvačky Susany v tracku Armina van Buurena – If You Should Go, který “Alíci” poveděně upravili do ještě vydařenější podoby. V zápětí přišla na řadu i vlastní tvorba, song City Of Angels z alba Quiet Storm a také kolaborace s temperamentním Giuseppem Ottavianim, kterému hostovali na jeho letošní placce, a dle dosavadních reakcí též také na jednom z nejlepších alb letošního roku, Magenta, s trackem “Brilliant People”. Ten bezproblémově zapadl do značně rozjetého mejdanu, který ještě rozvířil FKN s Jahalou se singlem “Why?!” v remixu od Aly & Fila. Playeru Fily neunikla ani klasika od trojice Above & Beyond – “Good For Me”. Následoval též i stále čerstvý počin Alíků s britkou Sue McLaren v tracku “Mysteries Unfold”. Chvíli po půlce dvouhodinového setu se však v modelu pyramidy objevili vedle Fily další dva egyptští zástupci. Jednalo se o dvojku Fady & Mina, kteří utvořili se svým známějším tamním duem Aly & Fila hymnu k třístému vydání Future Sound Of Egypt s názvem “The Journey (FSOE 300 Anthem)”. Track doposud nebyl vydán, avšak dle mého názoru by k tomu mohlo dojít v nejbližších dnech. Toto trio si spolu na onu hymnu na pódiu zaskákalo, zadovádělo, a pak se návštěvníci Fady & Mina opět ztratili v zákulisí, připravovaje se na svůj pozdější set.

    To už klubem zněla Alíkovská předělávka tracku “Nothing Else Matters” kanaďana Maxe Grahama a již známé holandské zpěvačky Any Criado. Nechyběl ani track “New Logo” od zatím méně proslulého polského producenta Nivaya. Poté ale přišla na řadu věc, kterou jsem tento večer tak trochu očekával. Roku 2011 byl pro Aly & Fila nadmíru povedeným rokem, když se jejich počin se zpěvačkou Jwaydan s názvem “We Control The Sunlight” stal díky hlasům trance fanoušků z celého světa takzvaným “Tune Of The Year” v anketě Armina van Buurena v jeho radioshow A State Of Trance. Breakdown strávili fanoušci na parketu na přání Fily v podřepu. Tvrdé beaty, sladký vokál a jemná melodie rozdivočela SaSaZu ještě víc. V takto příhodném momentu zněl klubem další trhák z dílny poláka Simona O’Shine, jehož tvorbu jsem já osobně začal sledovat počínaje trackem “Your Distant World” (mimochodem to byl track roku 2012 zvolený Aly & Fila). Nyní je aktuální také ještě nevydaný “Wuthering Heights”. Lahodný breakdown s klavírem a poté epic trancový nájezd v tracku “Apprehension”, na kterém spolupracoval Simon také se Sergeyem Nevone, daly setu nevídaný ráz. Upliftingovou jízdu doladil také “Fireisland” puretrancera Solarstona v remixu samozřejmě koho jiného, než Alíků. Na závěr setu padla další věc z alba Quiet Storm, a to “First Sun”. Fila sklidil zasloužilé ovace a dlouhý potlesk všech, kteří byli přítomni.

    Po dalším intru s projekcí na plátně se postavil za mixážní pult další matador současné trancové scény. Jeho jméno je Tomas Popielarski a přezdívá se mu uměleckým jménem Arctic Moon. Po setu Fily měl laťku nastavenou pěkně vysoko, ale ne zdaleka tak vysoko, jako následující producenti. Spustil však další singl z alba Quiet Storm s názvem “Daydreaming”, na kterém se sám Arctic podílel. Nedávná kolaborace s tech-trancrem Paulem Websterem, “Valhalla”, opět rozproudila dychtivý dav. Ve varu ho Arctic Moon dokázal udržovat dalšími upliftovými tracky, případně vlastním remixům k nim. Z repráků byl slyšet také Arcticův mix siglu “Hole In The Sky” norského producenta Tonnyho Nesse, či track ira Billy Gillies “Octagon”. Během Arcticova setu mě zklamalo celkové vyznění takového stylu jako je uplifting trance, ve kterém figuruje zejména melodický motiv, kdy hudba vycházela z reproduktorů v klubu značně přebasovaná, takže po breakdownu a následném “nájezdu” se ve 140 BPM smršti dal hlavní melodický motiv v tracku jen těžko zaslechnout. Dalším trackem, který byl bohužel obětí tohoto nešvaru byl Arcticův remix k singlu “Coming Home” z alba Mirage, který navíc okořenil moskevský remixér Shura Vlasov o vokály Ryana Teddera z americké poprockové skupiny OneRepublic z tracku “If I Lose Myself”. Paul Webster měl své želízko v ohni už podruhé, a to se svým hard-trancovým remixem k loňskému Arcticovému “Starship Over Alice”. O závěr setu se postaral brit Simon Patterson se zpěvačkou Lucy Pullin v tracku “The One” následovaný psy-trancovým “Breaking Dead” od němce Day Din. Právě zmiňovaný poslední track nás celkem zaujal. Rovněž Arcticovo snažení se v klubu SaSaZu dočkalo náležitých ovací a byl čas posunout se v lineupu o řádek níž.

    U Bryana Kearneyho jsme nikdo do poslední chvíle nevěděli, jaký styl hudby zvolí do svého setu. Naše představy se různily. Po intru a krátké melodické linii, která se začala pozvolna ztrácet, jsme stále netušili, co přijde. Pak ovšem nastalo peklo. Bryan spustil velice tvrdý psy-trancový kus “WTF” od izraelského projektu D-Addiction. Nutno podotknout, že tohle alespoň z naší trojice nikdo nečekal. Fanoušci se v reakci na to opět ihned probudili a začali si plni energie vychutnávat tyto rychlé a tvrdé beaty. Jako dalším do party byl krajan a progressive producent Sneijder. Spolu s Bryanam totiž uhnětl věc “Proper Order”, která v sobě nese též prvky upliftu, jež Sneijder dokáže prodat. U setu Arctic Moona zmiňovaný zvukařský nedostatek se v setu Bryana Kearneho přenesl ve značnou výhodu. Přebasování u tohoto stylu hudby totiž zapřičinil masakrální jízdu, kterou přerušil až technický problém během tracku Sneijdera s Markem Leaningsem – “Now Or Never”. V jeho průběhu totiž přestal na několik desítek vteřin pracovat jeden player, který drobně zlobil již během setu Fily a Arctic Moona. Technici ale vše dali do pořádku a tak párty mohla opět pokračovat angličanem Neelix a jeho singlem “Expect What” v remixu od Aleksandera Stawiereje, přezdívaného Indecent Noise. Také Solarstone dostal v setu prostor s Bryanovým mixem k tracku “Please”. Závěr setu ale patřil Paulu van Dykovi, který vydal track “I Don’t Deserve You”. O říznější verzi se postaral John O’Callaghan. Bryan sklidil také mohutné ovace za svůj výkon, kdy celých 60 minut nepolevil a hrál svůj tvrdý psy-trance. Všechny nás tenhle sympaťák překvapil.

    Na řadu přišlo další talentované trancové duo, které doposud kráčí ve stopách Aly & Fila. Řeč je o dvojce Fady & Mina, která stála před těžkou úlohou. Jako poslední vystupující v pražském SaSaZu měli nelehký úkol pokračovat po Bryanově jízdě v dalším setu. Sami jsme si říkali, že to snad už není možné, aby se Fady & Mina povedlo navázat na rozpumpovanou atmosféru, avšak tahle dvojka nás přesvědčila o opaku. Hned v úvodu do nás vpálili “Buzz On” od projektu Comming Soon, a tak mohutná psy-trancová jízda mohla směle pokračovat. To už na nás bylo ale hodně, a tak jsme se už rozhodli jít k šatně pro své věci. Z dozvuků jsme zaslechli ještě singl “Chemistry”, opět od projektu Coming Soon, z čehož jsme odcházeli z klubu do již prosviceného brzkého rána plni spokojenosti.

    Mně osobně se uplynulá akce Future Sound Of Egypt 300 v klubu SaSaZu po hudební stránce náramně líbila, jsem zastáncem kvalitní trance hudby o 140 BPM bez všemožných úhybů k trousu. A za tím jdou též i Aly & Fila. Atmosféra byla neopakovatelná a i nejen proto budu na tuto akci nejen já vzpomínat v dobrém. Ostatně, nic jiného jsem ani neočekával 🙂

    POHLED “Příručkáře” Lukáše

    FSOE 300. vydání a v Česku? No, tak to bude paráda. Ani chvilku jsem nečekal, když jsem se dozvěděl, že jubilejní díl radiového pořadu egyptské dvojky Aly & Fila, bude v Praze. Trošku mě štvalo umístění do SaSaZu, ale náladu mi to příliš nezkazilo. Tu mi nepokazil ani výčet účinkujících. Nebudu dále popisovat, jaké tracky byly skvělé, protože to tady udělal už Tomáš, ale jen můžu říci, že lepší party jsem asi nezažil. Lidí bylo tak akorát, většina přišla, protože se chtěla bavit, a já si SaSaZu příliš nevšímal. Ten klub nemám rád, ale jiné prostory, kde udělat podobnou party, v Praze nejsou. Maličko bych vytknul chybičku zvuku, protože byl přebasovaný a melodické pasáže tolik nevynikly, ovšem pro takového rychtáře, jakým byl Bryan Kearney, to asi pasovalo. Můžu říci, že Fila 🙂 nezklamal, předvedl perfektní set, ovšem přes upliftového, lehce nudícího Arctic Moona, jsem se dostal k největšímu překvapení noci – irskému řezníkovi Bryanovi. Ten předvedl monstrózní psy-hard-tech tranceový set, který vyždímal z každého návštěvníka zbytky sil.

    Jsem nesmírně rád, že agentura BTL byla schopna tento masitý večer zorganizovat, i když se objevila vlna kritiky zejména na klub, který se změnou vedení nejspíš prodělal i velké změny organizace. Ta nebyla nikterak závratná, a posílat návštěvníky, kteří si objednají drahý alkohol, do bankomatu přes ulici určitě není známkou profesionality. Je to velká škoda, že něco takového se muselo udát zrovna při takové velké akci, jakou FSOE 300 je. Doufám, že tohle se stane pomyslným začátkem konce pověsti zlaté luxusní, ale snobské klece, kterou SaSaZu mezi pražskými partypeople má. Doufejme, že při dalších klubových nocích se potkáme třebas někde jinde, třebas v avizovaném Karlínském klubu, který se zatím stále staví.

    Napsat komentář

    Informace

    30. 08. 2013, 19:14


  • Nejnovější příspěvky

  •