• PURE XL Edition – Armin Van Buuren – 24.10.2009, Malá Sportovní Hala, Praha

    Před nedávnem se tři vaši oblíbení redaktoři z nejhudby 🙂 hecovali, že teda příště jdou na Transmission nebo alespoň někam zapařit na nějaký ten „set“. Příležitost se naskytla v polovině září, kdy agentura United Music oznámila, že do Česka míří DJ ten nejpovolanější a mnoha oceněními ověnčený – Armin Van Buuren. Koupili jsme lístky nejlevnější kategorie (650 peněz) a těšili se na ten pověstný 24.říjen. Toho sobotního večera jsme měli sraz na Nádraží Holešovice a pěšky se vydali na příjemnou procházku směr Výstaviště, kde se tato událost konala v Malé Sportovní (Incheba) Hale. Přístupová cesta vedla přes pouť, kde na nás z prázdných atrakcí pořvávali majitelé a smutně koukali, kam že to všechny ty davy jdou. Před arénou už v půl deváté stála skupina asi 200 lidí a všichni natěšeně čekali, až je vpustí v devět večer dovnitř. Okolo běhali pánové s barevnými brýlemi a podobnými blikajícími nesmysly a ozdobu dokonal velký nafukovací panák Evropy 2. V devět se brány Haly otevřely a my byly vpuštěni dovnitř (náš kontrolor nás nijak neosahával, ale jiní brali tu osobní prohlídku dost vážně:-) ). Uschovat bundy v šatnách stálo 30Kč a už jsme si to šinuli směr plocha. Zde nás zarazila skutečnost, že pod deskami, na kterých jsme stáli je normálně led a pravděpodobně se tu hraje hokej nebo se tu bruslí. Pokud se tedy člověk moc nehýbal, začaly mu brzy pěkně mrznout nohy. Po strašení, že se tu upečeme vedrem, můžu tuto klamavou informaci vyvrátit. Zpočátku tam byla docela i kosa a i v největším pařícím kotli bylo tak akorát. Po očíhnutí cen na baru (nikde nebyly napsané) jsme šli očíhnout za pultem stojícího neznámého DJe, který si tam mixoval jakýsi slepenec techna – housu a progresivity. Docela nás jeho hraní nenadchlo a kolega Grega prohlásil ať už vypadne.

    V deset večer se za pult konečně postavilo první velké jméno –  Američan Blake Jarrell a spustil hned s ATB pres. Flanders – Behind (Club mix) a dav začal šílet. Blake hrál výbornou kombinaci progresivity, housu, a trošku uplitu. Potěšil určitě jeho remixem Snow Patrol – Chasing Cars nebo Kings of Leon – Sex on Fire v remixu od Barryho Jaye. Odpustit si snad mohl Pjanoo v jakémsi ošklivém remixu, který se mi vůbec nelíbil. Samozřejmě, že všichni čekali, na to hlavní jméno, které přišlo přesně o půlnoci. Blake se rozloučil a stylové intro přivítalo hvězdu večera.

    Na podium přišel Armin Van Buuren, přivítal se s davem, rozdal stylové úsměvy a šlo se na věc. Tím pro mě byla luxusní novinka od BT feat. JES – Every Other Way, v Arminově remixu, který umístil na svoji novinkovou kompilaci Universal Religion Chapter 4. Vystřídána byla Nicem Chagallem – This Moment v Progressive Mixu, u téhle věci kolega Grega uronil slzičku, je to jeho oblíbená věcička. Pro mě osobně byl vrchol večera, když zahrál už zpočátku (zvláštní že?:-)) Paul Van Dyk – Home (Cosmic Gate Remix), tuhle věc neskutečně žeru a i když je už trošku starší, pařil jsem na ní asi nejvíce. Nezapomněl ani na OceanLab – Lonely Girl (Ronski Speed Remix), také profláklé trio Cerf, Mitiska Jaren – Beggin You v jeho mixu, Under Your spell (Myon & Shane 54 remix) od Cosmic Gate. Postupem času se progresivní věci začaly měnit spíše v uplifting a asi hodinu a půl měl sérii pro mě ne zcela známých tracků. Ke konci opět zabodoval: Gaia – Tuvan, Never Say Never (Myon & Shane 54 Remix), Dash berlin – Waiting a obrovský aplaus spustil, když se na obrazovce objevil videoklip k písni Unforgivable v remixu od Stoneface & Terminal. Spolu s Jaren na projekční ploše dav sborově vyřvával Unforgivable a Armin několikrát vypnul zvuk, aby si nás poslechnul:-). To už se ovšem blížil konec jeho setu a tak se rozloučil asi největší srdcovkou – Serenity, která se stala hymnou roku 2005. Řada jeho fanoušků stála naprosto fascinována, většina ovšem sborově pískala a s rukou nad hlavou skákala do rytmu téhle megapecky. Samozřejmě by mu to asi nikdo neodpustil, kdyby TO nezahrál a tak musela logicky přijít i další vyřvávačka In & Out Of Love v Durandově remixu. Armin vylezl na djský pult a skákal jak divý, poté se podepisoval předním řadám na lístky, dav mu věnoval stylový český dres s nápisem Armin Van Buuren. Armin je vůbec asi továrna na energii. Celý večer nešetřil úsměvem, pařil do rytmu, do davu posílal rukou srdíčka, několikrát si nás fotil svým mobilem a celkově si to prostě užíval a komunikoval s lidmi, což se třeba o Tiëstovi v září říci nedalo. Armin je prostě slunce v duši a umí dělat show. Po Arminovi už na plochu nastoupilo duo Rank 1, ale na ty jsem se už nezmohl, neboť jsme všichni tři byli už notně vyšťaveni. Zaslechl jsem jenom začátek jejich setu L.E.D. There Be a Light a prý hráli poměrně dobře a po loňské TM, kdy prý docela vyhořeli je fanoušci letos opět vzali na milost. Poliak prý nenadchnul a míchal jakýsi DnB s housem a celkově nic moc…

    Každopádně akce se vyvedla i tak. Jak UM slibovali, tak splnili. Světla a lasery byly na profesionální úrovni, obrovitá disko koule se třpytila, projekční plocha made by Vission Impossible byla plná výjevů od abstraktu, přes padlé anděly a horoskopy až k mořským hlubinám. Ozvučení stylové, jen vokály trošku zapadaly, ale to bohužel na těchto akcích moc nejde. Co se týče technického zázemí – záchody byly taky dobře vyřešeny, protože řada Toi-Toiek byla venku pod Halou, na kterou byl přímý přístup z arény. Za pivo jsem dal 40Kč, což na podobných akcích je průměr a podle toho, co jsem viděl, se dala koupit řada jiných drinků.

    S akcí jsem byl celkově spokojen, k dokonalosti zbývalo, aby Armin zahrál více hitovek, ale asi jsem ten typ fanouška, co má rád ty profláklé věci. Ale nehrál vůbec zle, a třeba mile mě překvapil Blake Jarrell, protože opravdu uměl. Pure XL Edition mě nezklamalo

    P.S.: Foto nahoře fotil Armin a pokud se podíváte lupou, tak u první pravé železné konstrukce uvidíte Ayrease alias Martina Papeže :))

    Lukáš Grega:
    Moje hodnocení této akce bude asi trošku jiné, protože takovéto akce jsem se účastnil poprvé. Navštěvuji převážně standartní, většinou rockové koncerty, ale Armina mám vážně rád, tak jsem se do této akce nechal navrtat. Moje první reakce na začátku akce byla “Co tu sakra dělám?” Ale po čase jste si na vše kolem zvykli. (Teda kromě pár pravděpodobně přihřátých jedinců, kteří se o vás třou zadkem, na tohle bych si vážně zvyknout nedokázal).

    Ve 22:00 nastoupil na scénu Blake Jarrell, pro mě naprosto neznámé jméno, po chvíli ovšem dokázal, že by rozhodně stálo za to ho trošku více poznat, protože vážně do toho uměl šáhnout. Remixy hitů jako Chasing Cars nebo Sex on Fire zněly skvěle, ale přece jenom jsem byl zvědavý na hlavního tahouna večera.

    Přesně v půlnoci se na pódiu stylově objevil s velkým ohlasem u fanoušků, náhle se ucpala každá volná mezera, která v davu doposud byla a všichni začli šílet. Armin van Buuren měl neuvěřitelně moc energie, (tu jsem mu záviděl, protože po dvou hodinách jeho vystoupení jsem migroval a stáhnul se do zadní části hledat místo k sezení, záda už odmítli spolupráci) neustále roztleskával a vyzíval publikum ke skandování, neustále na dav ukazoval z prstů srdíčka a bylo vidět, že se skutečně výborně baví a stejně tak všichni kolem. Také mě velmi bavilo sledovat jeho projekci a laserovou show, která byla vážně špičková. Nebudu tu vypisovat, co všechno Armin zahrál, to už za mě udělal kolega nade mnou, shrnu to jenom tak, že Armin rozhodně nezklamal.

    Rank 1 a Michael Poliak se zhodnocení ani ode mě nedočkají, vydržet tam do šesti do ráno by byla moje smrt. Ikdyž to nebyla špatná akce a Armin nezklamal, příště už se na takovéto akci asi nepotkáme, protože to bylo dost úmorné a moje záda fakt mnoho nevydrží, takže příště na nějaké kratší akci zdar.

    Martin Papež
    Nebudu se tu rozepisovat jak kolegové, jelikož vše podstatné bylo již řečeno, tudíž přejdu hned k věci a to k samotnému hodnocení této akce :)… Odstartoval ji Blake Jarrell, který mě velmi mile překvapil svou úžasnou dvouhodinovou show, kde zahrál opravdové lahůdky, završené hlavně songem Sex on Fire od Kings of Leon v BarryJay remixu! „Wow“ říkal jsem si, o tomhle pánovi ještě hodně v budoucnosti uslyšíme, protože nás všechny příjemně naladil na následující nejdůležitější část večera.

    Odbila nám půlnoc a na stage se za ohromného potlesku a pískání v hale ukázal „bůh“ a nynější jednička na poli trance music – Armin van Buuren a rozbalil na nás svůj 4 hodinový až po okraj nabitý set. Armin ukázal, že je zaslouženě jedničkou a celé 4 hodiny poskakoval a roztleskával dav. Užíval si každou minutu a my s ním. Jediné co bych vytkl, že nezahrál pár věcí co bych od něj očekával :-). Dokonce jsem si ke konci říkal:“On mě snad chce naštvat, že nezahraje In Out of Love.“ A rázem jsem ji už slyšel. 🙂 Děkoval jsem. 🙂

    Po skončení Armina jsem byl tak naplněn Trancem, že následující den, jsem ho už ani nemusel poslouchat, protože mě stále zněl v hlavě.

    Akci bych zhodnotil pouze třemi slovy: „FUCKING AMAZING SHOW!!!“ =)

    Na závěr pro Vás máme pár videí z Arminova vystoupení:

    Paul van Dyk – Home (Cosmic Gate remix)

    Above & beyond – Anjunabeach

    Nic Chagall – This Moment (Progressive mix)

    Napsat komentář

    Informace

    25. 10. 2009, 21:25


  • Nejnovější příspěvky

  • loading…


  •